Supreme Master TV je kanál pre požehnanie sveta a aby vzdelával ľudí. Existujú dva spôsoby: Jeden spôsob je hovorenie a ilustrovanie; ďalší spôsob je ticho vo vnútri, ticho. A jedia vegetariánsky (vegánsky). Robia dobré skutky, meditujú; tiež pracujú pre Supreme Master TV. Robia neviditeľnú časť, a tiež robia viditeľnú časť.
Dnes oslavujeme, nějaké kroky k budoucímu Veganskému světu, některé kroky, některé velké kroky. Ne 100%, ne všechny kroky, ale některé velké kroky. Už to je velmi dobré, ne? Nejste šťastní? (Ano.) Dobrá. Jen mezi mnou a vámi, chtěla jsem to říct Supreme Master Television, ale pak byste to nebyli schopni slyšet. Chcete to slyšet? (Ano.) Ani nevíte, co. Dobrá. Napsala jsem to sem jen pro Supreme Master Television, ale dobře, řeknu vám to. Na stupnici 100%, jestliže svět směřuje k veganství, z výsledků všech dosavadních kroků, 62% je z úsilí Supreme Master TV. A od vás, všech žáků, 9%.
Vy nevíte, že já také pracuji dnem i nocí pro Supreme Master TV. A veškerý personál, oni pracují, bez ohledu na množství času, bez ohledu na situaci. Mají dvě jídla denně, občerstvení mezitím nepočítaje. A pokud si objednají (nealkoholické) pivo nebo jiné věci, to se nepočítá. Nevadí, rozmazluji je, ale miluji to, protože oni jsou všechno, co mám. Bez ohledu na to, zda jsou špatní nebo dobří, miluji je a velmi si jich vážím, protože venku by si mohli vydělávat lepší peníze. Tady mají, cokoli chtějí, jen to napíšou. Ale oni moc nechtějí.
Samozřejmě, možná chtějí každý jedno auto. To by bylo hezké. Nemám. Dokonce i moje auto, půjčuji si ho od psů. Koupila jsem velké auto kvůli psům. A pokud psi už někam s tím autem jedou, pak musím jet s kýmkoli; s pracovníkem zvenčí, s jeho autem plným nástrojů. Řekla jsem: „To nevadí, pojedu s vámi.“ Někdy nemám lidi, kteří by řídili. Moje auto je pryč se psy. Nebylo pryč s větrem, pryč se psy. Takže musím jet s jakýmkoli autem. Znáte to, někteří z vás to věděli. Jakékoli auto, auto sestry, bratrovo auto. A moc se omlouvají: „Promiňte, auto je tak špinavé. Nevěděli jsme, že přijedete.“ Řekla jsem: „Samozřejmě, že jste nevěděli. Já jsem také nevěděla. Ani já jsem nevěděla, že pojedu vaším vozem. Nevadí, pokud to jede a sveze mě to zpátky tam, kam chci, je to v pořádku.“ A dokonce za to platím, trošku. Někdy zaplatím hodně, někdy zaplatím jen málo, záleží na tom, jaký druh volných peněz mám. Na tom nezáleží, je to všechno v rodině. Dokonce ani já nemám své vlastní auto, takže nemusíte mít pocit, že s nimi dobře nezacházím. Ale oni mají služební auto. Mohou se svézt tam a svézt se zpět. To je jisté.
Uvnitř s nimi také zacházím dobře, ale také je musím někdy zkontrolovat. Pokud jim ego stoupá nahoru, pak je s nimi obtížné pracovat. Když ego stoupá nahoru, protože je rozmazluji, nebo je chválím, věci se stávají chaotickými. Velmi obtížné, jdou zcela mimo kontrolu, a věci se kazí po celou dobu. Ráda je chválím. To je věc, kterou bychom měli udělat, když lidé udělají dobré věci, ale já tím velmi šetřím, protože, kdykoli někoho pochválím, další den to udělá špatně, nebo to zkazí. Opravdu, pořád takhle.
Proč vám říkám všechny tyto věci? Věci domácích mazlíčků, že? A pak je z toho kalendář. Nejen tento pes, ale možná i jiní psi. Nejen speciální v mém případě, ale mnoho jiných psů to dělá, protože povinností psa je, aby se postaral o majetek pečovatele, takže pokud vidí nějaký majetek unikat, přinese ho zpět a vrátí jej pečovateli. To je ten problém. Ujistěte se, že děláte všechny dobré věci, protože pokud děláte špatně, váš pes, vaše kočka vám to může vrátit se vší úctou a dobrým úmyslem. Rozumíte? (Ano.) Takže nemusím dělat nic. Některá zvířata se o to postarají sama místo mě. Teď víte, proč musíme konat dobro. Einstein to také řekl velmi vědecky. Řekl, že pokud zůstanete dost dlouho na jednom místě a něco tam odhodíte ven, vrátí se to k vám. Takže na Vánoce někdy zažíváte tento druh teorie. Někomu dáte nějaký dárek, který se vám opravdu moc nelíbí, tato osoba to dá tamté osobě a ta osoba to dá té osobě, a možná o dva, tři roky později se to vrátí k vám, dokonce nerozbalené; stále tam. To dokazuje, že Einstein má pravdu. A že Buddhovo učení karmy je pravdivé. Vánoční čas, Nový rok, někdy zažíváte velmi zjevně tento zákon karmy.
(Mistryně, moje žena není veganka. Není zasvěcená. Jednou jsem onemocněl. Měl jsem rakovinu. Když přišel čas na operaci, čtyři dny před operací mi moje žena řekla: „Zlato, v továrně je hodně práce.“ Jdeš pod nůž, a já se o tebe chci postarat, ale bojím se požádat nadřízeného o dovolenou. Co bych měla udělat?“ Řekl jsem: „Zbývají jen tři dny do pozítří. Pokud jsi ještě nezažádala o dovolenou, bude to pro ostatní nepříjemné, až nadejde čas. Pospěš si a požádej o dovolenou.“ Další den, když byla v práci, v deset hodin přišel generální ředitel a řekl: „Paní ta a ta, můžete si vzít dva týdny volna.“ Moje žena si myslela, že jsem zavolal jejímu šéfovi kvůli dovolené. Ale já nevolal. Ten večer, když přišla domů z práce, zeptala se mě: „Miláčku! Volal jsi mému šéfovi dnes ráno?“ Řekl jsem: „Ne, nevolal.“ Řekl jsem: „Připravuji se do důchodu po mé operaci. Takže jsem byl zaneprázdněn svou prací kvůli odchodu do důchodu. Jak bych měl čas volat? Kromě toho, neznám telefonní číslo tvého šéfa.“ Ona řekla: „Ne? To je zvláštní. Tak proč přišel do kanceláře kolem desáté a řekl mi, že bych si mohla vzít dva týdny volno?“ Jsem velmi vděčný Mistryni za to, že se o nás staráte v každém případě. Při jiné příležitosti, když jsem měl rakovinu tlustého střeva, Mistryně mi pomohla najít lékaře. Když jsem byl na klinice, doktor řekl: „Váš rentgen není jasný. Musíte jít znovu na ultrazvuk.“ Po ultrazvuku jsem čekal další půl hodiny na výsledek vyšetření. Doktor řekl: „Pojďte sem.“ Zatímco jsme se na to dívali, najednou uviděl vycházet z výtahu doktora. Řekl mi: „Tento doktor je gastrointestinální specialista. V tom je velmi dobrý. Vadilo by vám, kdybych ho požádal, aby se podíval na váš případ? Řekl jsem: „Nevadilo.“) Jak by vám to mohlo vadit? (Protože jsem nic nevěděl, samozřejmě, že jsem řekl, že mi to nevadí. Podíval se na to a potom mi to vysvětlil. Řekl: „Tady v té malé nemocnici není gama nůž. Když potřebujete operaci, půjčím si jeden ze Všeobecné nemocnice pro veterány.“ To je velmi velká nemocnice na Tchaj-wanu (Formose). Řekl, že si pro mě půjčí gama nůž. První lékař se ho zeptal: „Měl jsi něco na práci, že jsi šel dolů?“ Řekl: „Ne.“ Pak jsem si jasně uvědomil, že mi pomáhá Mistryně. Později, ukázalo se, že operace proběhla velmi hladce ve všech aspektech. Dvakrát jsem trpěl rakovinou a jsem vděčný Mistryni, že se o mě stará.)
(Zdravím, Mistryně. )Zdravím. (Chci položit otázku ohledně mých rodičů, kteří se mnou často špatně zacházejí.) Jak špatně? (Chtěla bych se zeptat Mistryně, co bych s tím měla dělat.) Jak špatně s vámi zacházejí? Řekněte nám. (Zacházejí se mnou, jako kdybych byla zvířetem.) Och. Jak to? Pak nechoďte domů, pokud nemusíte. (Dobrá.) Pouze když vám scházejí a cítíte k nim lásku, pak jděte a navštivte je, ano? (Ano.) Buďte více rodinná, když jste jejich dítě. Ale je to těžké. Někdy je to kvůli generační mezeře. (Ano.) Starší generace má jiné myšlení a očekávání, (Ano.) a mladší generace myslí jinak. Jsme ovlivňováni společností. Někdy jsme ve špatné náladě. Například, když mají dívky své období, někdy mohou být náladové. Je velmi složité žít ve společnosti. Nejste na vině, a ani vaše rodina. Pokud s nimi nemůžete vyjít, je v pořádku nechodit často domů. (Před třemi měsíci jsem měla vážnou dopravní nehodu a zranila si levá žebra.) Jste teď v pořádku? Jste na tom lépe? (Odpočívala jsem tři měsíce. Pak jsem dostala chřipku a právě jsem se zotavila.) To je mi líto. Je mi líto vašeho utrpení a vašich potíží. Lituji. Všichni máme svou vlastní karmu. (Od mého dětství jsem měla noční můry. Moji rodiče se mnou zacházeli někdy hezky, ale jindy špatně. Mistryně, opravdu se velmi bojím.) Rozumím. Je vaše současná práce v pořádku? (Ano.) Potřebujete nějaké peníze? Mohu vám dát nějaké peníze? Použijte je k nákupu léků nebo doplňků na výživu vašeho těla. (Dobrá, děkuji Vám, Mistryně. Miluji Vás, Mistryně.) Děkuji. Je mi vás líto. Nemůžeme si s karmou pomoci. Vydržte to a bude smazána, až nadejde čas. Ano? (Dobrá, děkuji Vám, Mistryně.) Pokračujte ve svém praktikování a nepřestávejte praktikovat. (Dobrá.) Je to dobré, dokud nevypadnete z praktikování. (Dobře, děkuji Vám.) Dobře se o sebe starejte. (Dobrá, děkuji Vám, Mistryně.) Je mi líto. Nevím, proč se někdy vztah mezi rodiči a dětmi… Dítě by mělo mít obrovskou vděčnost k tomu, jež ho nebo ji vynosí a vychová. Proč je příbuzenský vztah mezi vámi takový? Musíme nést naši pevnou karmu, ano? (Dobře, děkuji Vám.) Mistryně to může jen snížit nebo zjemnit. Nemůže být zcela vymazána; jinak byste zemřela. Nebudete moci žít ve světě. Rozumíte? (Rozumím. Děkuji Vám.) Musíte to snášet, dobře? (Dobrá, děkuji Vám.) Je mi líto. (Dobře, je to v pořádku.) Je velmi těžké vydržet tolik utrpení. Tak mladá a musí zažívat tolik strachu. Rozumím tomu. Je mi líto. (Je to v pořádku. Děkuji Vám, Mistryně.)
(Mistryně, děkuji Vám za sdílení zpráv o Supreme Master TV, ) Ano. (62%, a pak 9% od žáků. Chtěl jsem se zeptat, zda můžeme urychlit změnu k veganskému světu tím, že bude více žáků pracovat v Supreme Master TV? Že se vlastně více žáků zapojí do práce v Supreme Master TV…) Všichni dělají práci pro Supreme Master TV, nepřímo. (Dobrá.) Ale 62% není celých Supreme Master TV; 53% je Mistryniných. (Páni!) Takže ještě více lidí, tak to bude možná jen o několik procent více, (Dobře.) ne o mnoho. Ale všichni pracují v Supreme Master TV; Supreme Master TV je kanál, který žehná světu a vzdělává lidi. Existují dva způsoby: Jeden způsob je mluvení a ilustrace; jiný způsob je potichu uvnitř, tiše. A jedí vegetariánsky (vegansky). Dělají dobré skutky, meditují; také pracují pro Supreme Master TV. Dělají neviditelnou část, a také dělají viditelnou část. Jdou ven, rozdávají letáky, a přivádí lidi do vegetariánských, veganských restaurací. Mluví s lidmi, říkají jim, aby jedli vegansky, aby činili dobro. Pracují také pro Supreme Master TV. Všichni žáci, dobří žáci, všichni pracují pro Supreme Master TV různými způsoby. (Dobrá, děkuji Vám.) Takže není potřeba, aby více přiskočilo. Protože pokud více přiskočí, musíme mít pro ně práci. Právě teď jsme v pořádku. Samozřejmě bychom mohli mít pár dalších lidí, ale více lidí neznamená lepší práci, ne nutně. Někdy přichází více lidí, udělá mi pouze více problémů. (Rozumím.) Nejsou bezpodmíneční. Chápete? A netalentovaní. Nebo také neochotní. Přijdou jen kvůli názvu a bojí se tvrdé práce, všech druhů neobvyklých věcí. A tak někteří lidi přišli a pak museli sami odejít, nebo je musím požádat, aby odešli, z jiných důvodů – karmy: zadní, přední, vlevo, vpravo, minulé, přítomné a už si dělají nějakou pro budoucnost. Takže, více lidí, to neznamená bezproblémovější. Ega a s karmou.
Není snadné pracovat s lidmi. A já jsem ta, jež nerada pracuje s kýmkoli. Já jsem ta, jež opravdu nenávidí říkat každému, co dělat. Není mi to vůbec potěšením. Ráda si to ponechávám pro sebe, dělám, co mohu, soukromě. Nebo jen sedět a pít čaj, dívat se na televizi jako všichni lidé ve světě. Ale já musím dělat mnoho věcí. Nemám na práci jen Supreme Master TV. Mám podnikání a mám nálady zaměstnanců a konkurenci a všechny druhy věcí: karma páteře, minulá karma, přítomná karma. A mám psy, o které se také musím postarat. Nemohou prostě žít bez emoční lásky a blízkosti. Pokaždé je musím obětovat, protože musím jít do ústraní na celé dny nebo týdny. Omlouvám se jim. Ale oni chápou, jsou to dobří psi. Stále mám pocit, že nejsem pro ně velmi dobrým pečovatelem. Omlouvám se jim. Řekla jsem: „Mohli byste mít lepšího.“ Ale oni řekli: „Ne, ne. Milujeme Tebe. To je v pořádku. Tvá láska, kterou cítíme, dost dobrá,“ a všechno to. Jsou tak dobří. I když mám pečovatele o psy, musím se o ně také postarat. Ujistit se, že jsou v dobré náladě, ujistit se, že cítí, že jsem si je všimla. Ujistit se, že cítí, že je miluji, a že si jich vážím. Všechny (veganské) dorty, všechny nápoje, které mi kuchyně dává, jdou někam jinam. Zřídka jdou do mého žaludku. Nemám čas jíst (veganské) dorty, takže někdy oschnou, protože jsem na ně zapomněla. Například, jestliže mi dají (veganské) dorty, umístím je tam; už jsem dala lidem a ještě mi zbylo, možná pro mě nebo na později, a zapomněla jsem na to všechno.
Nemám někdy čas se dokonce ani najíst. Přinesou mi jídlo včas, ale nikdy nejsem včas u jídla. Protože možná jsem stále v meditaci, kontroluji něco nebo něco dělám. Moje vnitřní práce je mnohem důležitější než venkovní. Ale venkovní podporuje také vnitřní. Vnitřní vyživuje venkovní. Nemohu udělat jen jedno. Takže Supreme Master TV je vnější strana vnitřní. Vnitřní je pro Supreme Master TV venku, pro svět. Takže pak nejím. A pak, když se dostanu ven, chci jíst, pak přichází práce. Takže musím udělat nejdřív práci kvůli času. Takže někdy vyskočím z koupele, uprostřed, kvůli telefonu nebo kvůli přicházející práci. A čas, jako vysílání dnes večer, pak čím dřív to udělám, tím lépe pro případ nějakých změn a aby měli čas na změny, protože máme překlady. Změny do mnoha jazyků. Pokud jedno změním v angličtině, musí se změnit všech 23, 26 jazyků. Je to velká týmová práce a organizace. Není to vše tak jednoduché, jako když sledujete televizi. Páni! Supreme Master TV. Páni! Člověče! Dobrá práce! Krásné, barevné, hladké. Pracujeme jako, omlouvám se, jako psi. Pracujeme jako voli za scénou. A já jsem jen jeden z nich. Oni pracují velmi tvrdě. Většina z nich pracuje velmi tvrdě a velmi oddaně, a velmi talentovaně. A za to děkuji Bohu každý den. A já jim také děkuji. Někdy napíšu: „Dobrá práce. Děkuji mnohokrát. Buďte požehnání,“ něco takového. Nebo „Miluji vás“ nebo dám jen srdce. A díky tomu se cítí šťastní.
Ale každá maličkost vyžaduje čas. Stejně jako hrát si s tímto psem a pak si hrát s tamtím psem. Všechno vyžaduje čas; to jsou dvě dlouhé hodiny s občerstvením a pak jim vyčistit ústa, vyměnit vodu a po jídle umýt podlahu. Jinak přijdou mravenci. Nebo přichází hmyz. Nebo po tom budou šlapat a pak to otisknou na mé posteli nebo přikrývce, cokoli. Otisknou na to své tlapky. Pokud to rychle neumyju, pak voda a lepkavé jídlo, občerstvení, cokoli, otisknou na mou postel. A já to nechci, protože pak to můj pomocník musí umýt, vyčistit to. Ne vždy chceme umývat věci a čistit věci rovněž kvůli životnímu prostředí. Takže také velmi tvrdě pracuji. A dokonce i v ústraní nejsem vždy schopna zůstat sama v klidu, protože někdy je naléhavá práce, o kterou se musím postarat. Dokonce i během pobytů v ústraní neděláte toto, žádnou práci, ale já musím. Proto některé z mých pobytů v ústraní jsou úspěšné jen na 50%, 30%, protože musím odvádět svou pozornost ven, starat se o vnější práci, Supreme Master Television, o naléhavou. Vždy je něco na práci. Nikdy není žádná práce.
Co si myslíte? Že takto hezky vypadám, že sedím doma takhle pěkná celý den? Usmívám se od ucha k uchu, nebo si hraji se psy, nebo fotím květiny? Ach, jak romantické! Mistryně jen fotí, pracuje pouze o nedělích. Fotím jen mimochodem, to vám řeknu. Jako například, kdyby mě sem přivedli, kdybych viděla nějakou krásnou fotografii nebo strom: „Stop! Stop! Stop! Rychle.“ Nebo to možná vyfotím z okna auta. Záleží na tom, jak špatný je provoz nebo na jakém druhu ulice nebo dálnici jsme. Někdy na dálnici, och, tak krásné, že nemohu odolat. Prosím, jeden sedí vedle řidiče a jeden řídí; oba dva sedí po stranách, aby mě střežili, dokud nevyfotím fotky. Lidé, kteří uhánějí nazpět mezi tím časem, jedou: „Píp! Píp! Píp! Píp! Ach! Ach!“ Ukazují si na hlavu: „Ach! Ach!“ Jo, myslí si, že jsem blázen. Takže, jednou jsem šla společně s týmem Supreme Master Television, ve stejný čas. A řekla jsem té, jenž mě střežila, zatímco jsem fotila: „Sestro,“ řekla jsem, „teď všichni vaši bratři, sestry z interního okruhu Supreme Master TV si jsou jistí, že jsem se zbláznila. Předtím jen podezírali. A teď už nemají žádné pochybnosti, že jejich Mistryně je blázen.“ Viděli to z první ruky na vlastní oči. Zastavení na dálnici, aby vyfotila nějakou fotografii? Jak to může být tak důležité? Ale já tomu nemohu odolat.
Někteří lidé mají rádi moje fotky a to je dělá šťastnými. Někdo řekl, že dokonce i jen vidět Mistryninu fotografii pokaždé jen na několik sekund, udělá ji šťastnou. Vím, že jí to dělá šťastnou, protože mě to dělá šťastnou. Pokaždé, když se mi stane, že mám čas nebo se podívám na Supreme Master Television, pokud je to BMD (Mezi Mistryní a žáky,) počkám, abych se podívala na fotografii, kterou jsem vyfotila. Nestarám se o zbytek přednášky. Když se podívám na fotku, to je všechno. Dobrá. Sbohem! Možná si nevzpomínám, co jsem řekla v přednášce, nebo si vzpomenu, je mi to jedno. Jen se podívám na fotku: „Hej! Krásná! Ta se mi líbí.“ Opravdu miluji umění.